Nechal ji postavit společně s domem pan Holub v roce 1920(?23).
Lípy v okolí tam jsou déle.
Asi v roce 1960 nechala kapličku zrekonstruovat na svoje náklady paní Irma Kyptová. Nechala udělat křížek a v základech je napsáno datum a její jméno.
Obrázek namaloval pan Papírník z Borku. Stejně jako je namaloval v hospodě U Konvalinků v Borku.
Na kapličce u vodojemu (na původní cestě k Praze mezi Radlíkem a Jílovým) je nápis:
"Věnováno rodinnou Vopálkovskou z Jílového roku 1879".
Tehdejší rodina je již historií, ale zanechala tu v krajině citlivou stopu svého života.
Na kameni jsou prostá slova z minulosti, kdy morální hodnoty byly tam, kde dnes nejsou nebo mizí a výhodou je tak lhostejnost, bezohlednost a krátkodobý osobní prospěch.
... Je však třeba, má-li Jílový žít a růst, pevné vůle, dobrých hlav a pilných, poctivých rukou. A to přeji Jílovému.
V Praze 31.12.1947.
Opsáno z knihy: "PAMĚTI královského horního města JILOVÉHO a jeho zlatých dolů", sepsané v letech 1942-1947.
Text informačního panelu od pánů Šmída a Nevečeřala.
// fotka //
Poplužní dvůr (po žluté značce dolů) byl příslušenstvím hrádku Nussberg, připomínaného roku 1402 (dnes chatová osada poblíž nádraží, zbytky hlásek nad Sázavou). Roku 1749 pán na Hrádku Leopold z Fürstenberka nechal postavit u poplužního dvora barokní kapličku Ecce Homo, a zde nad cestou kamenný kříž, proti němu pak sochu sv. Jana Nepomuckého. Hrádek koupil roku 1789 Karel Josef z Bienenberka a u poplužního dvora vystavěl klasicistní zámek, zvaný po něm Bienenberg, tj. Včelní Hrádek. V rizalitu jižního průčelí zámku byla kaple sv. Prokopa, vybavená mobiliářem ze zrušeného Sázavského kláštera. Vše podlehlo zkáze ve druhé polovině 20. století za komunizmu, zámek se zřítil roku 1990.
V krajnicích cesty se uchovaly rozvalené části žulových barokních podstavců, možná z roku 1749. Roku 2003 je Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy postavil na původní místo, doplnil chybějící díl a ocelové kříže. V okolí křížů též vysázel alej,osadil vyhlídkové odpočivadlo a vše udržuje. Na znovuzrození hezkého místopisného bodu se podíleli finančně, metodicky či jinak: Fond ŽP Středočeského kraje, jílovské Regionální muzeum a město Jílové u Prahy
Pohledu přes Sázavu dominují Chlum a Neštětická hora. Mezi nimi má vést sázavská varianta transkontinentální dálnice spojující Balt s Jadranem, jejíž hluk zde by byl dobře slyšitelný. Trasa je plánována necelý kilometr západně odtud. Máte-li něco proti, jednejte podle toho. Děkujeme.
...
// fotka //
...
...
// fotka //
...
...
// fotka //
...